Smích

27. prosince 2008 v 15:20 | TexasTerry |  Citáty a básně
Wislawa Szymborska-Smích
Malá žába, kterou jsem kdysi byla-
no ovšem, že ji znám.
Mám trochu fotografií
z jejího nedlouhého života.
Cítím veselý soucit
nad hrstkou veršů.
Pamatuji se na pár příhod.


Ale
aby ten, co je tady se mnou,
rozesmál se a objal mě,
vzpomínám jen na jednu historku:
dětskou lásku
té malé ošklivé žáby.

Vypravuju,
jak byla zamilovaná do studenta,
to jest: chtěla,
aby se na ni aspoň podíval.

Vypravuju,
jak mu běžela vstříc
s obvazem na zdravé hlavě,
aby se, bože, aspoň zeptal,
co se jí stalo.

Legrační žába.
Jak jen mohla vědět,
že dokonce i zoufalství je užitečné,
když člověk šťastnou náhodou
žije o čásek déle?

Dala bych jí na trubičku s krémem.
Dala bych jí na kino.
Běž si už, běž, nemám na tebe čas.

No vidíš přece,
že jsme zhasli světlo.
Chápeš snad,
že jsou dveře zavřené.
Necloumej klikou-
ten, co se tak smál,
ten, co mě objal,
to není tvůj student.

Nejlíp, aby ses honem vrátila,
Odkud jsi přišla.
Nic ti nedlužím,
já, dospělá ženská,
která ví jenom jedno:
kdy prozradit cizí tajemství.

Nekoukej na nás
těma svýma očima,
až moc dokořán otevřenýma
Jak oči mrtvých.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama