První setkání...

3. října 2007 v 21:03 | Texas Terry |  Japanese Love Story
Sára se s kámoškou Terezou procházela po Staroměstském náměstí.Byla zrovna sobota a holky se dost nudily.Koupily si časopis, chvíli seděly na lavičce a listovaly ním.Sáru už to příliš nebavilo a tak bloumala svýma velkýma modrýma očima po okolí.Kolem procházely davy lidí.Vesměs samí cizinci.Během chvilky zaslechla rozhovory v angličtině, němčině, francouzštině, ruštině a ještě různých jiných jazycích.Když jí i ty cizí tváře přestaly bavit, zálibně se podívala na své nové černorůžové conversky.Vážně jsou moc hezké, ty stály za tu velkou cenu! Potom zase vzhlédla nahoru do davu lidí a všimla si skupinky tří mladých kluků.Nejspíš to jsou Japonci.Zrovna jeden z nich něco řekl a Sára se snažila rozpoznat tu řeč.No jo, když ono se to plete…ale to bude japonština! Teď Sára upřela svůj pohled na jednoho z nich.Asi po 3 vteřinách se na ni podíval taky! Sáře skoro vyrazilo dech, jak moc jsou nádherné ty jeho šikmé očka…Uhnula pohledem, ale dlouho to nevydržela.Když se na něj podívala znovu, pořád ji pozoroval.Dokonce se usmál! Sára si to ani neuvědomila, ale usmála se taky.Pak zas na chvilinku on sklonil hlavu.Jeho dva kamarádi mu něco řekli.Odpověděl jim a potom se zase podíval na Sáru.Usmál se ještě mileji než předtím a odhrnul si pramínky černých vlasů, které mu skoro zakrývaly jedno oko.Jenže najednou se jeho kamarádi dali k odchodu a on šel pomalu za nimi.Sára sebou cukla a podívala se vedle na Terezu. "Co je? Jsi jakási vykulená, to jsi viděla ducha??" ptala se Tereza.Sára jí nevěnovala pozornost a místo toho se ohlédla za tím japonským klučinou.Zamířili do jednoho obchůdku se suvenýry.Sáře se trochu ulevilo, ještě není úplně pryč!! Neustále se dívala tím směrem a neodpovídala na Tereziny otázky. "No co to s tebou je? Na co tam pořád brejlíš?" Když kluci vyšly, Sára se nevědomky zvedla.Tereza se rozesmála: "To jsi nikdy neviděla šikmooké?" Sára se nenechala rozhodit jejím pubertálním výbuchem smíchu a znovu si vyměnila pohled se svým idolem.Jenže pak najednou kolem projel taxík a jeden z kluků ho zastavil.Než by řekl švec, tak do něj všichni 3 naskočili a byli fuč! Sára zklamaně sklopila hlavu.Teprve teď se Tereza trochu dovtípila. "Hele Sárinko, tebe ti ťamíci nějak moc zaujali, ne? Nebo jen jeden?" Sára přikývla. "Teri, já nevím jak to říct…ještě nikdy se mi to snad nestalo! On byl tak roztomilý, tak zvláštní! Ty jeho oči, já je pořád mám před sebou.Ale už je pryč" Smutně se podívala do dáli.Tereza ji soucitně chytila za ruku. "No to se nedá nic dělat.Taky se mi už kolikrát tady líbil nějaký cizinec, ale nemá smysl si s nimi nic začínat, když za pár dní odjedou bůhví kam! A navíc to je jen taková chvilková mánie, zítra už si na něj ani nevzpomeneš!"
Jenže Tereza se zmýlila.Nebylo chvilky, kdy by Sára na toho záhadného kluka nemyslela.Jak se jí to jen mohlo stát? Měla pocit, jako by se zastavil čas a ona si s ním stále na náměstí vyměňovala pohledy a úsměvy.Bylo to něco neuvěřitelné krásného.Ale jakou má naději, že ho znovu uvidí? Popravdě řečeno téměř mizivou.Musí uznat, že v tomhle má Tereza recht.Je zbytečné vidět v tom nějakou budoucnost…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama